Když se řekne zábradlí, tak vás pravděpodobně napadne divadlo Na zábradlí, které sídli v Praze, a patří mezi nejznámější divadla v ČR. Ovšem my nemyslíme na divadlo, ale na zábradlí, které vám pomáhá do schodů - případně ze schodů, zabraňuje upadnutí do hlubin apod. Je tak nepostradatelným pomocníkem například pro starší část populace.
Nejčastější materiál, který se k výrobě zábradlí používá je kámen, beton, kov, dřevo, plast nebo tvrzené sklo. V poslední době hojně využívané je nerezové zábradlí, které se stalo oblíbeným pro své vlastnosti, takže se o něj nemusíte starat a stále bude pěkné. Vyrábí se v různých tvarech i rozměrech, takže si na své přijde každý.

Snad žádné téma v oblasti mechaniky tekutin nevyvolává takovou diskuzi, jako jsou rozdíly mezi hydraulikou a pneumatikou. Tyto dva typy pohonu si jsou v zásadě velice podobné, když při svém provozu a převodu mechanické energie využívají tekutinu (tedy kapalinu nebo plyn) a fungují na bázi stejné technologie, přičemž používají také podobnou terminologii, symboly i jednotlivé komponenty. Jak hydraulická tak pneumatická zařízení vyžadují zapojení čerpadla, byť stlačený vzduch se ještě před samotným využitím nejprve shromažďuje v zásobnících/nádržích. Oba systémy rovněž využívají podobné ventily k ovládání síly a rychlosti aktuátorů. Hlavní rozdíl mezi hydraulikou a pneumatikou tedy spočívá v tom, v jakém skupenství je tekutina, kterou oba systémy využívají.

Elektromotor je stroj, který dokáže přeměnit elektrickou energii na mechanickou práci. Opačnou přeměnu, tedy změnu mechanické práce na elektrickou energii, zas dokáže generátor nebo dynamo.
Většina elektromotorů pracuje na elektromagnetickém principu, tedy na vzájemném silové působení vodičů, kterými protéká elektrický proud. Většina elektrických motorů je rotačních, ale existuje například i lineární elektromotor. Základními díly takového rotačního motoru jsou rotor, pohyblivá část, a stator, pevná část. Aby motor správně fungoval, potřebuje ještě pevně spojenou sadu elektromagnetů, umístěných obvykle na rotoru.

Pojem drátová elektroda znamená, že přídavný materiál, který je zpravidla navinut na cívce a podáván bovdenem v hořáku do místa svařování, tvoří jednu elektrodu hořícího oblouku. Drát je tedy tzv. "pod proudem". Druhou elektrodu tvoří svařovaný materiál, který je ke svářečce připojen pomocí tzv. zemnící svěrky.

Svařované místo musí být během MIG svařování chráněno ochranným plynem, který zamezuje přístupu vzduchu k roztavenému svarovému kovu - svarové lázni. A rozdíl mezi MIG a MAG svařováním je právě v použitém ochranném plynu. Takže se na to dále podíváme podrobněji.

Zkratkami MIG a MAG označujeme poloautomatické svařování kovů v ochranné atmosféře inertního (MIG) nebo aktivního (MAG) plynu. Proč poloautomatické? Protože přídavný materiál, který označujeme jako tzv. drátovou elektrodu, je do místa svařování přiváděn motorizovaným pohonem na základě povelu svářeče. Tento povel vydá svářeč stisknutím spínače na hořáku.

Svařované místo musí být během svařování MIG a MAG chráněno ochranným plynem, který zamezuje přístupu vzduchu k roztavenému svarovému kovu - svarové lázni. A rozdíl mezi MIG a MAG svařováním je právě v použitém ochranném plynu. Takže se na to dále podíváme podrobněji.

Lexan patrí medzi výrobkami, ktoré vyrába spoločnosť Tercoplast. V ich sortimente nájdete kvalitné polykarbonát aj lexan všetkých farieb a rozmerov - stačí si len vybrať.

Mať vlastný záhradný bazén je slasť. Prísť z práce, zo školy a naložiť sa do záhrady na lehátko a občas sa osviežiť môže stále viac a viac jeho majiteľov. Dnes už nie je nič zložitého a drahého obstaranie vonkajšieho bazéna.

Nejprve na všechny plochy, kterých se instalace týká, naneste těsnící pryž, která je vhodná pro práci s polykarbonátem.
Vzhledem k tomu, že polykarbonátové desky pohlcují UV díky povrchovým úpravám, tak je nutné dávat pozor, kterou stranou pokládáte polykarbonát nahoru. Ta strana je většinou od výrobce potažená fólií.
Pokud jste se rozhodli pro lexan neboli komůrkovou polykarbonátovou desku, tak ji instalujte vždy po proudu toku vody. Konce, které jsou otevřené do prostoru, musíte chránit proti prachu a nečistotám, proto je nutné je utěsnit. K tomuto účelu slouží speciální „U“ profil, který zakoupíte v obchodě.
Nezapomínejte na roztažnost desek teplem, proto je nutné upevnit polykarbonát ke konstrukci pomocí speciálních lišt s pryží. Mezi jednotlivé kusy polykarbonátu přidávejte krycí hliníkovou lištu, rozhodně je nelepte k sobě.
Polykarbonát pak jednoduše přišroubujte. Ovšem opět musíme myslet na roztažnost – proto udělejte otvory pro šrouby větší. Nakonec opatřete své dílo ukončovacími profily, a je hotovo.

Také jste si vždycky říkali, jak to dělají v amerických filmech, že neprostřelí sklo – ať už v autě nebo na mrakodrapu? Odpověď je opravdu jednoduchá a pro vás také dostupná – jedná se o materiál, kterému se říká polykarbonáty.
Polykarbonáty víceméně vypadají jako sklo, pro normálního člověka je na pohled nerozpoznatelné. Ale má navíc další vlastnosti jako odolnost vůči teplu, roztažnosti a právě odolnost vůči mechanickým vlivům – proti poškrábání, rozbití či průstřelu. Pokud máte zájem o tento materiál, tak kontaktujte společnost Tercoplast CZ, která má zkušenosti a zajistí všechen odborný servis i instalaci.

Ponorná kalová čerpadla do septiku, žumpy či kanalizační jímky se hodí zejména pro čerpání odpadní vody s obsahem fekálií z domácností, provozoven, obcí atd.
Obvykle na sacím otvoru nejsou opatřeny žádným sítem.

TIG – anglická zkratka metody svařování, která se dostává do povědomí nejen profesionálních svářečů, ale i amatérů. Pod touto mezinárodní zkratkou se skrývá sváření elektrickým obloukem pomocí netavící se elektrody a ochranné atmosféry inertního plynu. TIG svařování nachází v současné době stále širší uplatnění.

V každém zařízení má obecně pracovní kapalina vždy nějaké počáteční znečištění, které má pak tendenci růst během
provozu, to například v důsledku opotřebení komponent, prostupem přes těsnění apod. Je nezbytné
používat vhodné filtry, které tím, že zadrží znečišťující látku umožní udržet požadovanou hladinu
znečištění. Podle umístění filtrů v systému jsou nejčastěji používány filtry na vratné větvi, tlakové větvi
a na sací větvi. Filtry na odpadní větvi umístěné za všemi komponenty filtrují olej dříve, než se vrátí
do nádrže. Jejich úkolem je udržet požadovanou úroveň znečištění v nádrži (nepřímá ochrana
komponent) a musejí být dimenzovány tak, aby měly vysokou účinnost při zadržování nečistot (neboli
dlouhou životnost). Normálně se u nich používají filtrační materiály z mikrovláken (absolutní filtrace,
ßx 75, i když vývoj technologie dnes umožňuje hodnoty blížící se k 1000) nebo papírové (nominální
filtrace, ßx 2). Hydraulické filtry tlakové umístěné na tlakovém vedení chrání přímo jeden nebo více komponent a
zajišťují, že tyto jsou zásobovány olejem o správné úrovni znečištění. Filtry sací umístěné na vedení
sání chrání hydrogenerátor před případným hrubým znečištěním. Obecně se u nich používají filtrační
materiály z kovového sítka a jsou umísťovány tak, aby nedocházelo k problémům kavitace na
hydrogenerátoru. Aby se zabránilo vniknutí znečištění zvenku, je důležité používat kvalitní vzduchové
filtry na průduchách, přes které se filtruje vzduch nasávaný do nádrže. Pokud je požadována velmi
nízká třída znečištění, neboli velmi kvalitní filtrace, může se jevit nutné použití off-line filtrace, která při
konstantním průtoku a tlaku zajistí maximální filtrační účinnost. Doplňování pracovní kapaliny do
systému je nutno provádět vždy pomocí filtrační stanice.